Milujeme se tak moc, až jsme si tím ubližovali....a proto nastala chvíle abych to taky napsala.....a to sice, přišla chvíle kdy už nejsme sameček+samička, ale jen Lufulka a Peťulka....tak se stalo a asi to tak má být, i když kdo ví....

....kdo to ví ....


....odpoví....


....:)....

Daneček....tak na jeho koncertě jsme byly pěkně já, moje žena Bibinka a moje spolubydlící a skorožena Sandruše....bylo to v takovém zajímavém prostředí, jelikož jaksi....byůlo to prostě v kulturáku v Ostravě, ale seděli jsme tam všichni přilepení na židlích a hýbali hlavama a slintali přes zábradlí (seděly jsme totiž na balkoně)....no a nebyl to takový Daneček na kterého jsme se těšily....jakože byl....co se týče zpěvu a zážitku mu nemůžeme nmic vytknout, ale chvílema nám připomínal autistu.....ale to máme asi z té školy....chvílema se třeba na dvě minutky posadil na bobek a kýval se zepředu dozadu, což bylo docela sympatické, ale když už si takhle zahrál na houpacího koníka po páté bylo to přinejmenším divné....ale skvělý zážitek jako vždy....prostě daneček a jeho úžasní spoluhráči, kteří se zase moc snažili a s lehkostí, kterou podávali tak neskutečně těžké věci mě zase úplně dostali :)